Český večer aneb Japonsko-česká večeře

Dnes jsme společně večeřeli s našim milým hostitelem. Jelikož byla večeře na nás, rozhodli jsme se ji pojat v českém duchu :-)

Už týden předem jsme usilovně získávali recepty (Křečkův bratr Jirka, maminky, babičky, internet...) a kuli pikle. Nakonec jsme po menší debatě, výměně názorů a prohlídce inventáře naše hostitele (má doma celkem bídné vybavení na české šéfkufaře, samozřejmě :-D a chybí třeba pánvička, trouba aj. Křeček chtěl furt dělat cmundu nebo bramborák, ale narazil...), rozhodli rozbít prasátko a jít nakoupit. Byl to opravdový zážitek! Potřebovali jsme, na Moravě a ve Slezsku tak samozřejmé ingredience, mouku, vajíčka, tvaroh, majoránku, celer a mák.

Začalo to výborně, hledáním majoránky, kterou Japonci neznají - "No nic Křečku, bereme Oregáno" tento problém vyřešilo. Hledat mouku, která má jen Japonské nápisy (jako 99% všech ostatních výrobků) byla sranda nad srandu - jedna Japonka se divila na co potřebujeme do jídla kytky :-D (pro neangličtináře je slovo pro mouku dost podobné slově pro kytku). Křeček ji pak našek někde v regálu a vítězně mě s ní naháněll po supermarketu. S tvarohem to bylo podobné, ale štěstí bylo, že měl na sobě anglický nápis Cottage-cheese. S mákem jsme bohužel neuspěli, a tak jsme brali kakao. Malá vsuvka: Česká republika je největším producentem máku na světě :-) V některých zemích se ale nesmí pěstovat ani prodávat. Jak je to v Japonsku si nejsme jistí, ale neznají ani makové buchty, makovec, makové rohlíčky, makové sušenky, prostě nic!

Největší sranda ale byla, když Křeček koupil plato vajíček, vařených "na hniličko", které jsme potřebovali do těsta! (Jako omluva mu může sloužit jen jeho neznalost Japonštiny a moje slané máslo, které jsem koupil.). Jelikož se ale těsto povedlo, můžeme v klidu přepsat některou českou kuchařku :-DD

A cože jsme to vlastně vařili? No jelikož to měla být ryze česká večeře, uvařili jsme českou bramboračku a české tvarohové knedlíky, plněné jahodami a třešněmi. Všem nám to moc chutnalo (hlavně našemu hostiteli - dokonce si sám přidal - to nás potěšilo asi nejvíce). Aby to byla ještě větší sranda, poprvé v životě jsme jedli s Křečkem knedlíky hůlkami :-D Jelikož nám to jde výborně, umíme už knedlíky hůlkami i rozkrojit :-D





Večeře dopadla výborně a už se těšíme na příští sobotu, kdy nás bude v Japonském stylu hostit náš milý Hotta sensei. Křečkův "MacGyver" nožík nám byl nepostradatelným pomocníkem. Křečkovi také děkujte za super fotky a doufáme, že jste při čtení tohoto příspěvku dostali hlad, haha :-D

Honza & Martin s "knédlo v bachoru"